Již od dob původního Safari pod Klíčem je v expozici Střední a Jižní Ameriky chován samec kondora andského, kterého se nám dosud nepodařilo dopárovat vhodnou partnerkou. Náš kondor je tak zatím stále svobodným mládencem a zřejmě tomu tak ještě nějaký čas bude.
Kondor andský je jihoamerický dravý pták vyskytující se poměrně řídce po celých Andách, nejvíce na jejich východní straně. Vzácný je v Kolumbii a Venezuele a Ekvádoru. Stabilní populace žijí v Peru, Bolívii a na severu Argentiny a Chile. Kondor andský je národním ptákem 4 jihoamerických zemí – Kolumbie, Ekvádoru, Bolívie a Chile.
Žije až do nadmořské výšky 5000 m, jeho hlavním biotopem jsou místa s otevřenými loukami a pastvinami. Lze jej spatřit také na okrajích pouštních oblastí a na mořském pobřeží v Chile a okolo bukových lesů v Patagonii.
Je jedním z největších dravých ptáků, bývá velký až 130 cm a dosahuje váhy až 15 kg. Průměrná hmotnost je kolem 10 kg. Jeho křídla mají rozpětí až 3,2 m. Samice kondorů andských jsou menší a lehčí. Barva peří je černá, na horní straně křídel jsou bílé skvrny, u krku mají bílý límec z krátkého peří. Hlava a krk jsou neopeřeny, holá vrásčitá kůže dle emočního stavu mění barvu. Samci se odlišují velkým masitým načervenalým lalokem nad zobákem, pokožku hlavy mívají tmavě šedou nebo žlutou, po stranách krku mají kožovité bradavčité záhyby. Samice mají výrazné červené oční duhovky, samci hnědé. Peří dospívajících je hnědé. Jsou vynikající letci, umí využívat teplých stoupavých proudů v blízkosti skal a plachtit při obhlídce svého lovného území ve velkých výškách téměř bez vynaložení námahy.
Nohy mají v porovnání s ostatními dravci více uzpůsobené k chůzi než k uchopení. Střední prst je protáhlý, drápy jsou rovné. Zahnutý silný zobák je uzpůsoben k roztrhání i silné kůže a k vytrhávání kusů masa. Jsou to masožravci, hlavně likvidují uhynulé savce, na mořských pobřežích žerou na břeh vyvržené mořské savce a ryby. Živí se i mláďaty savců a ptáků nebo vybírají vejce z hnízd, bylo pozorováno lovení svišťů a králíků. Napadají a žerou zraněnou, ale ještě žijící zvěř. Ptáci mají výborný zrak, dokážou z výšky tisíce metrů spatřit padlé nebo těžce nemocné zvíře a pečlivě sledují chování menších supů, kteří se zase skvělým čichem orientují podle pachu mrtvoly.
Kondoři andští jsou monogamní. Páří se na severu kontinentu téměř v průběhu celého roku, na jihu od května do srpna. Hnízda nestaví, vejce kladou na nepřístupných vysokých skalách do výklenků nebo na římsách na místo jen ohrazené kameny nebo klacíky. Střeží si vzdušný prostor kolem hnízda, cca 1 km, který tvrdě obhajují. Samice snese převážně 1 vejce jednou za dva roky. Vejce střídavě oba rodiče inkubují téměř 2 měsíce. Mláďata jsou pokryta šedým chmýřím, jsou krmena rodiči do opeření (6 měsíců), pak se naučí létat a v 9 měsících odlétávají na lov s rodiči. Po 2 letech, před další snůškou, jsou z rodinného kruhu vystrnaděna. Plně dospívají v 6 – 7 letech, kdy hnědé peří mění za černé. Kondoři andští jsou dlouhověcí, v zajetí se mohou dožít 100 let.
Podle Červeného seznamu IUCN je kondor andský zařazen mezi téměř ohrožené druhy.
(zdroj informací pro článek: Wikipedia)