Polární expozici bez ledních medvědů si u nás nelze představit. Safaripark chová početnou skupinu těchto velkých šelem již od doby původního Safari pod Klíčem. Vzhledem k současnému počtu ledních medvědů v naší péči vedení safariparku v příštím období neplánuje pořízení dalších jedinců.
Medvěd lední je velký druh medvěda typický pro severní polární oblasti ( oblasti Dánska (Grónsko), Norska (Špicberky), Ruska, USA (Aljaška) a Kanady). Lední medvěd tráví více než polovinu svého života na mořském ledě, a na základě této skutečnosti nese i vědecké jméno; poprvé jej popsal anglický důstojník královského námořnictva Konstantin John Phipps roku 1774, a přiřadil mu vědecké jméno latinského původu Ursus maritimus, v překladu námořní či mořský medvěd, právě na základě jeho biotopu a způsobu života. Protože je doslova závislý na plovoucích ledových krách, považuje se druh za mořského savce.
V kohoutku měří zhruba 1,5 metru, délka těla činí přibližně 2,5 metru a stojí-li na zadních nohou, dosahuje výšky až 3,3 metru. Samci obvykle váží 300-800 kg, samice 150-300 kg, v březosti více.
Lední medvěd je výborně adaptován na nízké teploty, pohyb na sněhu, po ledu a v neposledním řádě na plavání v chladné vodě. Živí se zejména lovem. Jeho hlavní kořistí jsou tuleni, zdržující se při okrajích mořského ledu. Pro ledního medvěda je snadné vypátrat i jinou možnou kořist, protože má velmi dobře vyvinutý čich. Jsou schopni ucítit pach mrtvé velryby i na vzdálenost několika kilometrů a zrovna tak snadno vyhledají doupata tuleňů, nacházející se více než jeden metr pod sněhem. Své tulení oběti zabíjí i jen jediným mohutným úderem do hlavy. Ze své kořisti zkonzumuje kůži, tuk a vnitřnosti. Kromě tuleňů loví i další ploutvonožce jako například mrože ledního, a výjimečně i malé kytovce jako třeba některé druhy narvalovitých nebo běluhu severní. Během letních měsíců žere různé druhy bobulí a v nouzi loví taktéž suchozemské savce nebo opeřence .Není-li potravy dostatek, žije ze své tukové rezervy a je schopný hladovět po dobu několika měsíců. Tuková tkáň dosahuje tloušťky 10 centimetrů a dobře jej chrání proti mrazivým teplotám. Patrně hůře snáší přívětivější teploty vyšší než 10 °C a dochází u něho k přehřátí.
Lední medvědi žijí většinou samotářsky. Po většinu dne hledají potravu, za kterou jsou schopni denně putovat i několik desítek kilometrů. Jsou velmi obratní, silní a mrštní. Dokážou vyšplhat na téměř kolmé kry a dovedou přeskočit až čtyřmetrové díry v ledu. Jsou to také velmi zdatní plavci, nejlepší ze všech medvědů. Dokáží v kuse plavat až 10 dní a urazit při tom stovky kilometrů. Umějí se také potápět, pod vodou vydrží až tři minuty.
Lední medvědi začínají s námluvami v době od konce března až začátku června obvykle na místech výskytu tuleňů, jejich potravy. Samec vystopuje a pronásleduje samici i na velkou vzdálenost. Následně dochází k souboji s jinými medvědy. Často si navzájem způsobí těžká poranění a odnesou si ošklivé jizvy. Samotné párování probíhá asi týden.
Samice je gravidní 8-9 měsíců, ale prodělává takzvanou utajenou březost, kdy se nejprve pozastaví vývoj oplozeného vajíčka a posléze znovu obnoví v příhodnou dobu. Matka se během těchto asi 4 měsíců řádně nasytí a může přibrat až 200 kg. V listopadu a prosinci, když si lední medvědi vyhrabávají ve sněhu doupě na zimu, rodí samice obvykle dvě mláďata v jednom vrhu. Zasněžené stěny brlohu působením medvědího teplého dechu zledovatí, díky čemuž se uvnitř doupěte udržuje stabilní teplota okolo 18°C. Malá, holá a slepá mláďata (hmotnost 400-900 g) si medvědice přidržuje tlapami ve svém kožichu. Medvědice se o ně potom stará po dobu maximálně tří let. Zhruba v jednom měsíci začínají mláďata vidět a o pár týdnů později i chodit. Samice je krmí vlastním dosti tučným mlékem. Následně společně opouštějí doupě. Ve věku 4-5 měsíců pozřou již tuhou stravu a až do stáří 2-3 let sbírají zkušenosti od své matky, která je učí především lovu. V konečné fází chovu samice mláďata opustí, ale než se medvíďata vydají zcela vlastní cestou, mohou ještě týdny až měsíce zůstat spolu, přičemž se mezi sebou dělí i o potravu. Lední medvědi pohlavně dospějí asi ve třetím až pátém roce života a dožívají se průměrně 25-30 let.
V přírodě se počet ledních medvědů odhaduje na 20-25000. Dnes jsou ohroženi zejména změnou klimatu. Jako jedna z největších šelem nemá lední medvěd na souši svého přirozeného nepřítele. Jedinými nepřáteli jsou lidé nebo jiní lední medvědi.
(zdroj informací pro článek: WIKIPEDIA – zkráceno a upraveno)
