Od září 2018 je obyvatelem africké expozice našeho safariparku mladý samec servala stepního, který k nám přiletěl společně se samicí člunozobce velkého z Japonska. Po nějakou dobu je s ním počítáno pouze jako s expozičním zvířetem, ale výhledově vedení safariparku hodlá k němu dopárovat vhodnou samici.
Serval stepní je malá africká kočkovitá šelma, která žije pouze v Africe, přičemž téměř výhradně jižně od Sahary, většinou pak jižně od Sahelu. Malá zbytková populace přežívá možná i v Maroku, do Tuniska naopak reintrodukován (NP Feijda). Část jeho areálu se nachází i na okrajích tropických deštných lesů. Vyhýbá se suchým polopouštním i pouštním oblastem a rozsáhlým komplexům deštných pralesů. Jeho výskyt je vázán na zdroje vody a alespoň částečně travnatou krajinu.
Je to vysoké a štíhlé zvíře podobné psovi s hlavou kočky. Má velké, na konci zakulacené uši a kožešinu téměř stejně barevnou jako gepard štíhlý. Zbarvení je krémové či nažloutlé s černými puntíky, existuje však i černá melanická forma. Vysoké nohy,mu umožňují lehce se pohybovat ve vysoké trávě savany. Dokáže vysoko skákat a rychle běhat na krátkou vzdálenost.Délka těla se pohybuje v rozmezí 60-90 cm, délka ocasu 20-40 cm. Hmotnost mezi 7-18 kg. V kohoutku měří okolo 50-60 cm.
Loví především malé hlodavce a ptáky, 90 % jeho kořisti tvoří zvířata lehčí než 200 gramů. Málokdy napadá živočichy velikosti zajíce nebo dokonce větší, čímž se poněkud odlišuje od karakala. Jeho další potravou jsou ptáci až po ptáky velikost čápa, ještěrky, ryby, žáby a hmyz. Síla stisku jeho čelistí je přibližně třikrát vyšší než u kočky domácí, což rozšiřuje jeho možnosti při usmrcování větší kořisti. Když serval vystopuje kořist, obvykle za šera či v noci a za pomoci sluchu, exceluje svým uměním chytit ji prudkým skokem. Oběti se zmocní předními tlapami, jimiž ji následně tluče, případně ji okamžitě zakousne. Jeho úspěšnost lovu je oproti ostatním kočkám vysoká a dosahuje téměř 50 %. S živou kořistí si rád hraje, dává ji možnost utéct a znovu ji chytá. Stravu doplňuje trávou a plody ovocných keřů a stromů.
Serval je aktivní převážně ráno, večer a v noci, nicméně preference části dne se může lišit v závislosti na přítomnosti jiných predátorů a člověka. Žije samotářsky jako téměř všechny kočkovité šelmy, i když samice jsou v teritoriích samců trpěny.
Páření může probíhat celoročně. Po průměrně 65-75 dnech březosti se rodí 1-4 mláďata (nejčastěji 2). Samice rodí v husté vegetaci nebo v opuštěném doupěti jiného zvířete. Po narození váží mláďata asi 250 gramů a 9-13 dní jsou slepá. Zhruba po 6 měsících jsou schopna lovu a od jednoho do jednoho a půl roku roku se osamostatní.
V divočině se servalové dožívají v okolo 10 let, v zajetí i přes 20.
Na jih od Sahelu je serval poměrně hojný, i když jeho stavy ubývají. Nebezpečím je ztráta biotopu, degradace vodních zdrojů a rozšiřování pastvin. Dále také lov pro kožešinu, pro sport nebo proto, že je farmáři považován za škodnou. Bývá někdyvloven i kvůli masu, které je v Africe pochoutkou. Serval je chráněn v některých státech plošně, jiné uplatňují částečný zákaz lovu a někde požívá ochranu jen v rezervacích.
Servalové bývají často chování v zajetí a pokud jsou odebráni v mládí, snadno zkrotnou. I přesto ale mohou být nebezpeční. Pokud se do zajetí dostane původně divoký jedinec, bývá nevrlý a připravený kdykoliv zasadit ránu tlapou.
(zdroj informací pro článek :WIKIPEDIA – zkráceno)