V africké expozici safariparku je v současnoti k vidění již od května 2018 chovná skupinka antilop bongo – samec Muhimu (ve svahilštině to znamená klíč) a zcela nově i samice Funga, (ve svahilštině zámek), Tatu ( svahilsky třetí) a Msitu (svahilsky lesní. Novinkou je první mládě – sameček, kterého jsme pojmenovali Msingi ( svahilsky základ).
Bongo lesní je největší a nejtěžší lesní antilopa. Obývá nížinné deštné pralesy střední a západní Afriky. Výskyt je potvrzen v jižním Súdánu, Demokratické republice Kongo, Angole, Beninu, Burkině Faso, Kamerunu, Středoafrické republice, Pobřeží slonoviny, Rovníkové Guineji, Etiopii, Gabunu, Ghaně, Guineji, Guineji-Bissau, a také v Libérii, Mali, Nigeru a v Sierra Leone. Malé populace žijí také v Keni. Bongo vyhledává neprostupný pralesní podrost, bambusové lesy a křoviny, kde nachází úkryt i dostatek potravy. K životu potřebuje velké množství vody. Vyskytuje se až do výšky 4000 m n. m.
Popisují se dva poddruhy – bongo nížinný, který obývá většinu současného areálu bonga v nížinných deštných pralesích, a bongo horský, který je ohrožený vyhubením a v přírodě se vyskytuje pouze v Keni, na území Ugandy už pravděpodobně vyhynul.
Se svojí sytě kaštanově hnědou srstí s bílými svislými pruhy a tmavou maskou je považován za nejpestřeji zbarvenou a nejkrásnější africkou antilopu. Obě pohlaví mají spirálovitě zatočené rohy lyrovitého tvaru. Samice váží mezi 210 a 235 kg, samci až 400 kg. Stavbou těla je bongo přizpůsobený pohybu v pralese – v poměru k tělu má kratší končetiny a poněkud kapří hřbet.
Bongo je velmi plaché zvíře s převážně noční aktivitou. Je jedinou lesní antilopou, která se pase ve stádech. Tvoří menší stáda o 5 nebo 6 kusech, ale někdy také větší skupiny až o 50 antilopách. Bongové konzumují mladé listy stromů a keřů, větvičky, výhonky, květy a plody dřevin. Také se pasou na trávě. Často navštěvují přírodní minerální lizy, vyhledávají půdu bohatou na minerální látky nebo požírají spálené dřevo. Výhonky s listy strhávají dlouhým jazykem, k lámání vyšších větví pak používají své rohy.
V přírodě je jejich největším nepřítelem levhart, hroznýši a hyeny. Bongové jsou velmi lekaví a při sebemenším vyrušení se dávají na útěk.
Březost trvá 9 měsíců, poté se narodí jedno, někdy i dvě telata. Matka je odkládá v podrostu a pravidelně je přichází kojit. Po týdnu pak následuje matku a připojí se ke stádu. Ve 3 měsících začnou teleti růst rohy. Je odstaveno asi v 6 měsících, bongové dospívají ve 20 měsících věku. Mohou se dožít až 19 let.
(zdroj informací: Wikipedia)