Vlk sibiřský, někdy také vlk polární (Canis Lupus Albus) je mohutný a světle zbarvený poddruh vlka obecného. Vyskytuje se na území Ruska a Finska (přesněji řečeno od Finské Karélie až na Kamčatku). Dospělí vlci mají délku těla až 140 cm, vlčice jsou o něco menší. Průměrná hmotnost je u samců kolem 45 kg a u samic kolem 38 kg. Srst u tohoto poddruhu vlka dlouhá, hustá, načechraná a měkká a je zpravidla světle a šedě zbarvena. V zimě se srst tohoto vlka zbarvuje téměř až do bíla.
Biotopem vlka sibiřského je klimaticky drsné prostředí – tundra a lesotundra, doupata si většinou budují v říčních údolích a houštinách. V zimě jeho potravu tvoří především divocí i domácí sobi, horské ovce, zajíci, aktické lišky a někdy i jiná zvířata. V letním období se vlci živí intenzivně ptáky a malými hlodavci, ale i novorozenými sobími mláďaty. Tito vlci neobydlují určité území trvale ale pohybují se společně s migrujícími soby, aby si zajistili dostatečný přísun potravy.
Vlci jsou obecně řečeno společenská zvířata a konkrétně sibiřští vlci se sdružují zpravidla do smeček o 5 – 7 kusech.
Safaripark pod Klíčem umístil pár těchto vlků do asijské expozice, a to z důvodu, že v evropské expozici máme jiný poddruh. Že se jim u nás daří dokazuje úspěšný odchov sice jediného, ale pro nás velice cenného mláděte.
(zdroj informací pro článek: Wikipedia, encyklopedické knižní publikace)