Medvěd hnědý (evropský poddruh brtník) žije na území evropského kontinentu. Vyskytoval se a vzácně se i v současnosti vyskytuje na území České republiky. Poddruh medvěd brtník dostal své jméno podle toho, že vybírá dutiny stromů s hnízdy lesních včel. Brť je totiž staročeské slovo, označující dutinu stromu.
V současné době se počet volně žijících medvědů brtníků odhaduje v Evropě zhruba na 14 000 jedinců v desíti oddělených populacích, od západního Španělska po východní Rusko a od severní Skandinávie po jižní Rumunsko a Bulharsko. Nevyskytuje se na Britských ostrovech a ve Skandinávii a Francii je kriticky ohrožený, velice nízký počet volně žijících jedinců byl zaznamenán ve střední Evropě. Karpatské populace medvěda hnědého jsou nejpočetnější v evropské části Ruska, kde žije 4 500 až 5 000 jedinců.
Medvěd hnědý je v České republice díky jeho vzácnému výskytu považován za kriticky ohrožený a přísně chráněný druh.
Brtník je mohutná šelma se silnými končetinami s velkými, až 15 cm dlouhými drápy, dlouhou srstí a velkou kulatou hlavou. Můžeme ho poznat i podle jeho charakteristických stop – přední je širší, zadní připomíná otisk lidské nohy, akorát má na rozdíl od ní viditelné silné drápy. Pohlaví se od sebe liší pouze velikostí, samice váží průměrně 150-250 kg, samci 265-355 kg, vyjímečně i více.
Medvědi hnědí jsou aktivní především ve dne, ale pokud už žijí v blízkosti lidí, tak často přešli k nočnímu způsobu života. Po většinu roku žijí samotářsky, ačkoli byly v některých oblastech již několikrát zpozorovány skupiny medvědů, v nichž vládne přísná hierarchie založená na věku a velikosti. Každý jedinec si brání teritorium velké několik desítek kilometrů. Na zimu upadá do hibernace (nepravého zimního spánku), před kterým musí dosáhnout vyšší hmotnosti pro přezimování. Během listopadu až prosince ulehá na klidném a suchém místě (např. ve skalních dutinách nebo v jím vyhrabané jámě) a během hibernace, z které se probouzí v únoru až dubnu, často opouští svůj brloh a vydává se za potravou. I přes nemotorný vzhled je medvěd výborný běžec, který dokáže běžet rychlostí přes 45 km/h.
Medvěd hnědý je všežravec. Živí se širokou paletou rostlinné (lesní plody, kořínky, zemědělské plodiny, houby) i živočišné stravy (nejčastěji ryby, hmyz nebo malí až středně velcí savci). I přes jeho zabijáckou pověst tvoří až 90 % potravy medvěda hnědého rostlinná strava. Mnohdy také vybírá lesním včelám med. Obsah jeho potravy se značně mění podle jednotlivých lokalit.
Medvěd hnědý se páří od května do července. Samice má utajenou březost, kdy se časné zárodečné stadium nevyvíjí. Mláďata se rodí po 6-8 měsíční březosti při zimním spánku. V jednom vrhu bývá průměrně jedno až čtyři mláďata (nejčastěji dvě). Mláďata jsou po narození slepá, bezzubá, neosrstěná a váží zhruba 500 g. Svou matku následují a tuhou potravu si začnou shánět až po čtyřech měsících života. U matky zůstávají dva až čtyři roky a podobně jako u jiných savců se od matky učí pozorováním a napodobováním.
Medvědi patří také mezi oblíbené a poměrně nenáročné chovance zoologických zahrad, v zajetí jsou oblíbeni pro svou učenlivost, komické pohyby a zdánlivě dobromyslný vzhled. Ve skutečnosti jsou ale nebezpeční a způsobili v zoo i v cirkusech více úrazů než velké kočkovité šelmy. Důvodem je to, že medvědi mají slabě vyvinuté obličejové svaly a tedy i málo výraznou mimiku. Nelze na nich poznat změny nálady dřív, než když se bezprostředně chystá k útoku. Volně žijící medvěd hnědý však útočí na člověka jen zřídka, nejčastěji se tak stává, pokud ho vyruší při konzumaci potravy, když je raněný, nemá možnost úniku nebo pokud narazí na samici s mláďaty či na samce v období páření.
V evropské expozici našeho safariparku nemůže medvěd brtník chybět. Celkově chováme v současné době 7 jedinců tohoto poddruhu medvěda hnědého, z nichž posledního příchozího – medvěda Kubulu jsme u nás uvítali koncem srpna 2018. Výhledově vedení safariparku nepočítá s výrazným navyšováním jejich počtu především z kapacitních důvodů.
(zdroj informací pro článek: Wikipedia)