Novinkou ve vznikajícím japonském koutku v rámci asijské expozice je skupinka makaka červenolícího s mládětem, kterou se vedení safariparku postupně podařilo po delším úsilí sestavit. Makak červenolící, též makak japonský, je jediný druh primáta kromě člověka samotného, který žije v Japonsku v místech, kde nedokáží přežít mnohá jiná zvířata. Je totiž schopný odolávat chladným zimám plným sněhu i mrazivým teplotám. Dokonce se při hledání potravy dokáže prohrabat vrstvou sněhu silnou až 1,5 metru.

Makakové jsou středně velká zvířata masivní postavy. Před chladem je při nízkých teplotách chrání hustá rezavohnědá srst. Mají červenou hlavu a uši, dlouhé licousy a bradku. Mají dlouhé ruce, nohy a hnědé až světle černé oči. Tělo makaků červenolících měří 50-75 cm, ocas 20-30 cm, váží 8-11 kg, samec 11 kg.Složení potravy záleží na oblasti, kde žijí. Někteří mají rádi sladké brambory, druzí výhonky bambusu, třetí trávy a rozmanité plody. Sledování různých tlup ukázalo, že jsou neobyčejně vynalézaví, schopni pronikat do dalších oblastí a osvojit si nové způsoby chování, pokud poznají a pochopí, že je to pro ně užitečné. Makakové se rádi koupou a proto je můžeme hojně zastihnout právě u vody.

V tlupách existuje dělení na „pozice“: jsou makakové – vůdci, sluhové i členové stáda. O tom, kdo se stane vůdcem, probíhá dlouhá řada dlouhodobých soubojů. Mladí samci ve stáří jednoho roku opouštějí svou tlupu a sdružují se se svými vrstevníky, vesměs samci, ve zvláštní skupinu a tráví většinu času lezením a pobýváním na stromech. Po určité době se samec připojí k nějaké tlupě, ale většinou ne ke své vlastní.

Když se tlupa stěhuje na nové místo, pak ji zejména mladí samci chrání zepředu i zezadu. Pokud se tlupa zastaví na noc, vytvářejí kolem ochranný kruh, uvnitř kterého klidně a nerušeně spí vedoucí samec i samičky s mláďaty. Samice rodí jedno mládě po 6 až 7 měsících březosti. To se hned po narození drží matčiných chlupů na hřbetě, a zůstává tam několik týdnů.

(zdroj informací: Wikipedia)