Novým druhem v australské expozici našeho safariparku je pár psů dingo, který k nám dorazil z Německa během zimního období.
Pes dingo byl poprvé popsán německým zoologem Friedrichem Meyerem v roce 1793. Pochází z jihovýchodní Asie, do Austrálie se dostal asi před 5000 lety. Zde žil v izolaci, kterou narušil až příchod Evropanů. Mimo Austrálii, kde je největší a jedinou nezavlečenou suchozemskou šelmou, byl prokázán výskyt dingů v Thajsku a na Sulawesi. Obývá veškeré biotopy včetně pouští a polopouští s přístupem k vodě. Žije v opuštěných a rozšířených králičích norách nebo podobných podzemních prostorách v blízkosti zdrojů vody.
Dingo hraje významnou roli v kultuře domorodých Australanů (Austrálců). Vystupuje například jako aktér v řadě příběhů. Jeho vyobrazení najdeme na skalních rytinách i jeskynních malbách.
Jeho hmotnost bývá 11 a 22 kg. V kohoutku měří 45 až 65 cm. Délka těla dosahuje přes metr. Nejběžnější viděnou barvou je žlutá až oranžová. Samci se od samic liší vzrůstem: jsou vyšší, mohutnější i těžší. Jedinci z Austrálie jsou větší než jedinci z Asie.
Dingo je převážně noční zvíře. Jedinci mezi sebou komunikují jako jiné psovité šelmy mimikou obličeje i těla. Součástí stravy je přes řada druhů zvířat, od hmyzu až po buvoly domácí. Častou kořistí bývají některé druhy klokanů, vombati nebo australské druhy krys. Dingové tvoří smečky, které si zaberou vlastní teritorium. Smečku vede alfa pár – samec a samice. Pokud se v teritoriu smečky objeví mladší samec a alfa samce porazí, přebírá jeho místo ve smečce a starý vůdce teritorium opustí. Dingové se v zajetí dožívají až 24 let, avšak ve volné přírodě je to méně.
Dle IUCN má pes dingo status zranitelný. Důvodem je, že farmáři většinou vybíjí dingy v blízkém okolí farmy, aby nepřicházeli o dobytek a ovce. Dalším vážným ohrožením je neustále rostoucí počet kříženců. Podle odhadů bylo v roce 1980 pouze 17 % populace australských dingů čistokrevných.
(zdroj informací pro článek: Wikipedia)