Klokan quokka je malý zavalitý klokánek s nápadně mohutnou hlavou a hustým kožichem a je označován za nejveselejší zvíře na světě, protože díky tvaru tlamy vypadá, jako by se neustále usmíval. Australská expozice od dubna 2019 chová samečka tohoto klokana, kterému se říká Smajlík. Do konce tohoto roku by se u nás měla objevit zatím první partnerka pro Smajlíka .
V jihozápadní Austrálii byl původně velmi rozšířený. Později z pevniny téměř úplně vymizel.V kontinentální Austrálii přežívají tito klokánci jen v malé oblasti na jihozápadě poblíž města Perth. Území ležící 350 kilometrů jižně od tohoto města zasáhl v únoru 2015 velký požár, který se krajinou prohnal a zcela zničil 98 tisíc hektarů plochy. Následný výzkum ukázal, že v této oblasti ubylo 77 procent všech klokanů quokka. Po tomto požáru žijí klokánci na pevnině jen v malých izolovaných populacích, větší skupiny nemají šanci se na poničeném území udržet – celá oblast jim neposkytuje dostatek živin. WWF celou oblast pečlivě monitoruje a pomáhá klokánkům v tom, aby se mohli opět rozšířit do území, odkud vymizeli. Musí v izolovaných enklávách přežít nejméně šest let, než se dá příroda zase dohromady. V současnosti se jeho výskyt opět, ale velmi pomalu rozšiřuje.
Dnes můžeme quokky spatřit především na ostrově Rottnest. Již roku 1696 byl popsán námořníky holandského objevitele Willema de Vlamingha právě na tomto místě.
Quokka dává přednost husté vegetaci, přizpůsobil se však i sušším poměrům a otevřené krajině. Váží do 5 kg a živí se suchou vegetací, trávení mu usnadňují bakterie obsažené v žaludku. Zajímavé je, že podobné bakterie mají v žaludcích přežvýkavci, pro klokany je to věc neobvyklá, stejně tak jako to, že se quokka na ostrově kde žije, naučil pít slanou vodu z moře, neboť zde není voda pitná.
Dle IUCN je quokka zranitelný druh. Největší problémy však působí turisté. V letech 2013 a 2014 byla selfie s quokkou pro jejich usměvavý výraz obrovskou módou, problém nastal, když se zjistilo, že turisté klokany lákají kvůli fotkám na pamlsky, které nedokáže jejich specializovaný zažívací systém strávit. Proto byl vydán zákaz krmení pod pokutou 300 australských dolarů.
(zdroj informací: Wikipedia, ČT24)