Orangutany bornejské v naší asijské expozici chováme již řadu let a zcela jistě patří k návštěvnicky atraktivním druhům v Safariparku pod Klíčem.
Orangutan bornejský společně s orangutanem sumaterským a orangutanem tapanulijským patří k jedinému rodu lidoopů, pocházejícímu z Asie.
Hmotnost orangutana bornejského dosahuje až 100 kg. Tento orangutan má hustší a tmavší srst než orangutan sumaterský. Staří samci mají široké lícní laloky ve tvaru talířů a velký hrdelní vak, sloužící jako zesilovač jejich hlasových projevů. V zajetí se dožívá až 60 let. jedinců. Je dobře přizpůsoben životu na stromě, proto se liší délka jeho předních a zadních končetin. Tělo má pokryto řídkou dlouhou splývavou srstí.
Samice obvykle v 5 – 7 letém intervalu rodí jedno mládě, v lidské péči činí interval mezi porody kratší dobu kolem 4 let. Porodní váha mláděte je průměrně 1,7 kg. Orangutaní matka vedlekojení krmí zpočátku mládě předžvýkanou stravou z úst do úst, ve druhé polovině prvního roku života se mláďata orangutanů začínají od matky učit rozeznávat jedlé rostliny. Doba kojení u orangutanů je přibližně 3 roky.
Orangutani žijí v malých skupinách nedospělých zvířat, dospělí se pohybují blízko sebe a stále spolu komunikují . Pokud však tlupa nenachází dostatek potravy, mohou orangutani žít solitérně. V chovech v zoologických zahradách žijí orangutani společensky a dochází u nich k pravidelným kontaktům. Stejně jako ostatní hominidé jsou i orangutani vysoce inteligentní a dokáží velmi dobře zacházet s nástroji a zhotovovat je.
Hlavní složkou potravy je vegetariánská strava (listy, plody: fíky, ořechy, kořínky). Malé množství živočišných bílkovin získávají z drobných obratlovců.
Orangutan bornejský je kriticky ohrožený druh. Příčinou je odlesňování pralesů na Borneu kvůli pěstování palmy olejné a rovněž i jeho lov.
V zajetí je chov velmi náročný a je jako u všech lidoopů hlídán a řízen mezinárodním koordinátorem. Každý jedinec je evidován v plemenné knize. Expozice jsou nákladné a přísně kontrolované, musejí splňovat vysoké technické a hygienické nároky, a rovněž disponovat dostatkem přepouštěcích místností.
(zdroj informací. Wikipedia, publikace Chov zvířat v zoo)