Kromě skupiny lvů berberských chová safaripark také smečku lvů východoafrických. Smečka je v současnosti početně stabilizovaná a rozšíření chovu o další jedince není v nejbližších letech plánováno.
Lev východoafrický (někdy masajský) je jedním z poddruhů či formou lva pustinného. Barva srsti se pohybuje mezi pískově plavou až šedožlutou a pískově okrovou. Tento lev je doma na velké části východní Afriky, odkud dříve zasahoval až do Núbie a údolí Nilu.
Lev je po tygrovi druhá největší kočkovitá šelma. Samci váží 150-250 kg a samice 90-165 kg. V divočině se lvi dožívají 10-14 let, kdežto v zajetí se mohou dožít i věku 20 let.U lvů se projevuje výrazný pohlavní dimorfismus, hlavním a určujícím rysem lvích samců je jejich hříva. Dříve se lvi vyskytovali v celé Africe, Asii, Evropě a dokonce i v Americe, dnes se vyskytují pouze v Africe a na několika místech v Indii. Jsou to společenská zvířata, která žijí a loví ve smečkách. Ve smečce jsou v jejím vedení 1-4 dospělí samci, zbytek smečky tvoří samice a mláďata různého věku.
Jejich kořistí se stávají hlavně větší savci, jako jsou antilopy, pakoně, buvoli, zebry, troufnou si i na žirafy a mladé slony. Nepohrdnou ani zdechlinami zvířat, která usmrtila jiná zvířata, jako hyeny, levharti, gepardi a psovité šelmy. Viditelně loví jen lvice, ale pravdou je, že i samci loví docela aktivně. Mají ovšem rozdílnou strategii než lvice. Lvi loví sami, nemají potřebu spolupracovat, jelikož pokud už jdou na lov, loví za šera až tmy. Jakožto šelma kočkovitá mají lvi velice dobrý zrak, který jim pomáhá v temnotě. Obvykle se potichu připlíží ke kořisti proti větru a z 1,5-2metrové vzdálenosti skočí na kořist. Kořist usmrcují lvi i lvice stejným způsobem. Samci se ve smečce většinou nepodílejí na lovu, ale pokud se smečka snaží ulovit nějaká větší zvířata, jako jsou buvoli, zapojí se. Svou energii si šetří na ochranu smečky a případné souboje.
Lví páření probíhá v kterémkoli ročním období a je velmi bouřlivé a intenzivní. Trvá několik dní. Březost samice trvá 100-120 dní, poté porodí 1 až 4 mláďata. Samice ve smečce se snaží rozmnožovat ve stejnou dobu, takže se můžou vzájemně starat o krmení a chování mláďat. Lvíčata jsou odstavena po šesti až sedmi měsících. Vzájemné souboje o jídlo jsou v divočině na denním pořádku, proto se až 80 % mláďat nedožije ani dvou let. Lvíčata mají mnoho nepřátel. Nejnebezpečnější je hyena. Lvíčata jsou skvrnitá. S postupem věku skvrny mizí a později začíná mladým samcům vyrůstat hříva, která samce chrání před zraněním v soubojích. Dospívají kolem věku 3 let.
Když nový samec (nebo koalice samců) převezme vládu nad smečkou původním samcům, zabije většinou mláďata. Toto chování je vysvětleno tím, že samice se znovu stanou plodnými až tehdy, když jejich mláďata dospějí nebo zemřou.
V zajetí se lvi rozmnožují velmi dobře a chovech zoologických zahrad jsou k často k vidění. V dnešní době žije nejvíce lvů ve východní a jižní Africe, avšak jejich stavy se rychle snižují. Dnešní populace lvů v Africe je odhadována na 20 – 30000 jedinců. Lev tak podle IUNC patří mezi zranitelné druhy.
(zdroj informací pro článek: Wikipedia)