V asijské expozici se v současné době zabydluje roztomilý sameček outloně váhavého Kukín (původně se měl jmenovat Tomio, ale jméno díky jeho roztomilosti k němu nepasovalo), jehož příjezd z Japonska byl správcem safariparku avizován již před několika měsíci. Až nyní jsme se konečně dočkali a Kukín se může představit v plné parádě.
Outloň váhavý je noční poloopice z jihovýchodní Asie. Obývá koruny stromů v pralesích tropické Asie. Na rozdíl od ostatních poloopic není tak obratný, svými pomalými, téměř rozvážnými pohyby, kdy pozvolna posunuje jednu končetinu za druhou, by zdálky mohl připomínat spíš koalu. Svou kořist však může překvapit nenadálým skokem. Šplhat dovede výborně, a to i pozpátku po svislých větvích a kmenech.
Barva srsti je hnědavá až hnědošedá, s výrazným tmavým pruhem na hřbetě. Zbarvení obličejových znaků tvoří typickou outloní masku, jež umožňuje rozpoznat daného jedince po celý život.
Dospělí jedinci dosahují velikosti 21-40 cm. Oči jsou velké, kulaté, nepohyblivé a orientované dopředu, se zvláštní vstrvou na sítnici, umožňující binokulární noční vidění. Pokud chtějí změnit úhel pohledu, musí otočit celou hlavou. Ušní boltce jsou pohyblivé a umožňují změnu polohy vzhledem ke zdroji zvuku. Outloni mají tzv. „vlhký nos“, díky němuž mají velmi citlivý čich. Outloni mají také speciální podjazykový orgán, tzv. „druhý jazyk“, který slouží k čištění zubního hřebínku.
Na vnitřní straně loktů mají žlázy produkující tekutý žlutavý a silně zapáchající sekret obsahujující toxin, který dělá z outloňů jediné jedovaté primáty. Toxin je aktivován smícháním se slinami a je využíván k sebeobraně nebo ochraně mláďat. Jsou známy případy, kdy kousnutí od outloně způsobilo onemocnění nebo dokonce smrt.
Přes den outloni spí přitisknuti k větvím stromů, lovit a sbírat potravu začínají při západu slunce. Loví drobné obratlovce a hmyz, ale v jeho jídelníčku spíše převládají rostlinné výhonky, různé květy, listí, ořechy a plody. Mají velmi pomalý metabolismus.
Outloni mezi sebou komunikují pomocí syčení, hvízdání a mláďata při pocitu ohrožení dokonce ultrazvukem. Hlavním komunikačním prostředkem je však moč, kterou outloni zanechávají „všude, kudy chodí“. Vytváří sociální struktury, kdy se větší teritorium dominantního samce překrývá s menšími teritorii samic a nedominantních samců. Místa ke spánku pravidelně střídají. Díky noční aktivitě a skrytému způsobu života je o jejich životě známo stále poměrně málo informací.
Je potvrzeno, že lov a ilegální obchod je v současné době vedle ztráty životního prostředí druhou nejzávažnější příčinou ohrožení outloňů. Současní lovci je chytají jako výhodný zdroj obživy, za účelem prodeje jako domácích „mazlíčků“.
Přestože jsou outloni ohrožený druh a jsou chráněni národním i mezinárodním zákonem, jsou jeden z nejvíce obchodovaných druhů savců v Indonésii vůbec.
(zdroj informací pro článek: Wikipedia)