KOALA MEDVÍDKOVITÝ

Vzácnými chovanci australské expozice jsou koalové, jejichž skupinku safaripark převzal z původního Safari pod Klíčem. Tato roztomilá zvířata jsou zjevně hlavním tahákem této části safariparku.
Koala medvídkovitý je známý australský vačnatec. Je jediným známým zástupcem čeledi koalovitých. Přestože se nejedná o medvěda, anglicky mluvící osadníci na konci 18. století ho pojmenovali medvídek koala díky jeho vnější podobnosti s medvědy.
Koalové se vyskytují v pobřežních oblastech východní a jižní Austrálie, od Adelaide až k jižní části poloostrova Cape York. V oblastech s dostatečnou vlhkostí, která je podmínkou růstu vhodných lesů, jsou populace koalů také výrazně rozšířeny do vnitrozemí.
Koalové jsou zavalitá zvířata těžká 8-12 kg a dlouhá 70 – 90 cm, mají delší uši a končetiny. Srst je hustá a měkká, v odstínech od popelavě šedé k hnědavé. Na břichu a ušních boltcích jsou bílé dlouhé chlupy. Pro šplhání ve stromech mají velké, ostré drápy. Na každé končetině je pět prstů, přičemž na předních končetinách jsou dva palce stojící proti ostatním třem prstům, které umožňují lepší uchopení větve. Na zadní končetině je protistojný palec pouze jeden. Koala je jeden z mála savců, který má otisky prstů podobné lidským – jejich odlišení bývá obtížné i při použití elektronového mikroskopu.
Zuby koaly jsou přizpůsobeny býložravému způsobu obživy, ostrý pár řezáků určených k uštipování listů je oddělen od stoliček širokou mezerou. Koala se živí téměř výhradně listy blahovičníků. Stejně jako vombati a lenochodi má i koala v porovnání s ostatními savci velmi pomalý metabolismus a tráví 16 až 18 hodin denně bez pohnutí, přičemž většinu tohoto času prospí. Koala nemusí pít, vystačí si s vodou obsaženou v potravě.
Samec koaly má, stejně jako velké množství vačnatců, rozeklaný penis. Samice má dvě oddělené dělohy, každou s vlastní boční pochvou, což je společný znak všech vačnatců. Dosahují dospělosti mezi druhým a třetím rokem života, samci mezi třetím a čtvrtým. Páření probíhá od prosince do března, kdy je na jižní polokouli léto. Samice může mít jedno mládě ročně a to přibližně po dobu dvanácti let. Dvojčata jsou vyjímkou. Březost trvá 35 dní. Existuje jen málo informací o délce života koaly, ale v zajetí se dožívají až 18 let.
Koalové byli na začátku 20. století téměř vyhubeni kvůli lovu pro kožešiny. Současná populace se stále ještě nezotavila z tohoto drastického snížení stavů. Organizací, která se věnuje ochraně koalů a jejich přirozeného prostředí je Australská Nadace pro koaly, která plánuje vyhlásit 40 000 km2 přirozeným prostředím pro koaly. Zároveň na základě přesvědčivých důkazů tvrdí, že stavy populací divokých koalů vážně klesají v celé oblasti výskytu tohoto druhu.
Australská vláda uvádí koalu na čelním místě seznamu druhů, jejichž ochranářský status je nutno posoudit. Vláda odhaduje celkové množství ve stovkách tisíc, jiné studie tvrdí, že ve volné přírodě zbylo jen 80 000 jedinců. Australská Nadace pro koaly odhaduje stavy na 100 000 jedinců.
Koalové, stejně jako většina původních australských zvířat, nemohou být dle zákona chováni jako domácí mazlíčci ani v Austrálii, ani kdekoli jinde. Jediní lidé, kterým je dovoleno chovat koaly, jsou pracovníci v útulcích pro zraněná divoká zvířata a občas výzkumníci.
Díky potravní specializaci je chov koal možný jen ve vybraných ZOO. Expozice musí být velké, prostorné, s vysokými parkosy s důrazem na vhodné mikroklima. Chov v ZOO mimo australské území je podmíněn pravidelným zajišťováním dostatečného množství čerstvých blahovičníkových větví a dodržování podmínek stanovených koordinátorem chovu.
(zdroj informací pro článek: Wikipedia)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *