V severoamerické expozici nemůže chybět typická šelma, kterou je kojot. Vedle bizonů, vidlorohů a psounů je to vlastně další nejtypičtější obyval severoamerických prérií. Momentálně mohou návštěvníci spatřit samici s mládětem.
Kojot prérijní je psovitá šelma, jejíž jméno pochází z aztéckého slova coyōtl. Je vysoký v kohoutku 60 cm a dlouhý 100 cm a váží až 20 kg. Kojoti dříve žili na skalnatých rovinách v severním Mexiku, odkud postupně pronikli dále na sever. Dnes je nalezneme v celé Severní Americe, od pouští a polopouští na jihozápadě až po Aljašku.
Kojot loví hlodavce, malé ptáky, různé vodní živočichy, ale i vidlorohy. Dokáže vyvinout poměrně velkou rychlost, na vzdálenost 1,5 km až 48 km/h a na kratší i více. Živí ale i zdechlinami, v blízkosti lidských sídel požírá odpadky. V nouzi se dokáže spokojit jen s trávou a ovocem.
Kojotí říje probíhá od února do března, samci mezi sebou bojují, konečná volba však závisí na feně. Vzniklé páry spolu zůstávají po celý život. Před porodem si samice za pomoci partnera buduje doupě jako útočiště pro ni a pro štěňata. Někdy kojoti obsadí jezevčí nebo liščí noru. Po 9 týdnech březosti vrhá fena 4 – 10 mláďat, která kojí 7-10 týdnů. Ve stáří 3 – 4 týdnů jsou štěňata schopna přijímat pevnou stravu. Samec se stará o potravu a hlídá okolí brlohu. Dovnitř ale nevstupuje. Do dosažení dospělosti (20 měsíců) doprovázejí mladí kojoti rodiče, pak se osamostatňují a zakládají si vlastní rodiny.
Kojoti žijí v párech nebo v rodinných smečkách. Hlídají hranice svého teritoria, jež si značkují močí a trusem.Kojot v mytologii Indiánů často vystupuje jako šprýmař, potměšilý šibal, který na jedné straně ostatním tvorům pomáhá, ale na druhé si z nich tropí nejapné žerty nebo se je snaží přelstít, aby získal to, co chce. Ne vždy mu ale plány vyjdou. Některé kmeny indiánů ho považují za stvořitele světa. Podle Navahů kojot přinesl na svět smrt, aby zabránil přelidnění. Kojota uctívali také Aztékové, a to v podobě božstva hudby a tance jménem Huehuecoyotl „Stařík kojot“. Slovo kojot pochází z aztéckého jazyka nahuatl, kde má podobu coyotl. V aztéckém umění se často objevuje motiv kojota na péřových mozaikách, sochách, reliéfech či ilustracích v kodexech.
Bílí farmáři jsou ale názoru, že kojoti jsou úhlavními nepřáteli jejich stád dobytka a nemilosrdně je střílejí. Ročně je tak zabito na 90 000 kojotů. Ve skutečnosti kojoti napadají ovce a telata pouze tehdy, není-li v oblasti dostatek potravy.
(zdroj informací: Wikipedia – zkráceno)