Srnec obecný je hojně rozšířený sudokopytník z čeledi jelenovití. Z evropských druhů jelenovitých je nejmenší. Obývá prakticky celou Evropu, ve velkém počtu chybí pouze na severu Skandinávie, zasahuje také až k pobřeží Kaspického moře a na území Malé Asie. V Safariparku pod Klíčem v evropské expozici chováme v současnosti malou srnčí rodinu-

Samice srnce se nazývá srna , mládě srnče. Dosahuje hmotnosti 15–30 kg a v kohoutku měří 65–75 cm. Ocas je velmi krátký a sotva viditelný. Přes léto má jeho srst mírně rezavo-červený odstín, s koncem roku však narůstá nová zimní srst a její zbarvení znatelně tmavne. Samci mají krátké parůžky, které mohou v dobrých podmínkách dorůstat do délky 25 cm. Každým rokem od října do listopadu, shazují samci své parůžky a na jaře příštího roku jim narůstají nové.

Srnčí se živí nejrůznějšími bylinami, občas požírá také různé plody. V oblibě má přitom mladé výhonky trav s vysokým obsahem vlhkosti. Samice pohlavně dospívají ve věku 16 měsíců. Samci jsou polygamní a v polovině července začínají bojovat o přízeň samic. Do listopadu se zárodek prakticky nevyvíjí. Podle některých zdrojů se v listopadu neoplozené srny páří s mladými srnci, kteří nebyli připuštěni k říji v obvyklém čase staršími a silnějšími samci, zárodek se poté vyvíjí normálně – toto však nebylo potvrzeno. V květnu až červnu rodí srna obvykle jedno, někdy dvě hnědá, bíle skvrnitá mláďata.Srnčata zůstávají několik prvních dnů nehybně skryta v husté vegetaci, kam je chodí matka několikrát denně krmit. Srnčata s matkou zůstávají celý rok, až do příštího porodu.Ve volné přírodě se dožívá srnec 10 let, vzácněji i více. Přirozeným nepřítelem je liška, vlk nebo rys ostrovid.

(zdroj informací: Wikipedia)