.
Rys ostrovid je středně velká kočkovitá šelma vyskytující se v Eurasii a je největší evropskou kočkovitou šelmou, s maximální délkou těla až 148 cm, délkou ocasu až 25 cm, výškou v kohoutku až 75 cm a hmotností i přes 35 kg u samců, samice jsou podstatně menší. Charakteristickým znakem jsou trojúhelníkovité uši s černými chomáčky chlupů na konci a černý konec ocasu.
Zbarvení je variabilní, obecně lze ale říci, že čím dále na sever rys žije, tím světlejší má srst. Základní barva jeho srsti je šedá s žlutavým až rezavým zabarvením a s hnědými až červenohnědými skvrnami. Zimní srst je delší a hustší, s méně výraznou skvrnitostí. Středem hřbetu se často táhne tmavý pás, břicho je zřetelně světlejší až bílé.
Rys je aktivní hlavně za soumraku, na tichých lokalitách může být k vidění i přes den, kdy se rád sluní. Obyčejně však v průběhu dne odpočívá ve skalních úkrytech nebo v houštinách. Výjimkou je období říje, kdy je ve dne aktivní běžně. Četnost a míra denních přesunů se liší jedinec od jedince, byly zaznamenány i delší než 25 km.
Samec žije samotářsky, jen v době páření se zdržuje se samicí. V tomto období doprovází samici někdy i více samců, kteří spolu bojují. Říje probíhá v únoru a březnu, březost trvá 10 týdnů. V květnu až červnu rodí samice 2-4 mláďata, zpravidla v houštinách, skalních dutinách či pod vývratem. Mláďata se rodí slepá, vidí až po 16-17 dnech a kojení trvá 2-3 měsíce. Mláďata zůstávají s matkou až do další říje, matka je zprvu krmí a posléze učí lovit. Pohlavní dospělosti dosahují mezi 21 až 33 měsíci.
Rys stejně není vytrvalý pronásledovatel, na kořist číhá, nepozorovaně se k ní přiblíží a útočí z bezprostřední blízkosti. K číhání často používá vyvýšená místa na okrajích houštin. Loví velikostně různou kořist od hlodavců až po srnce.
Původní areál výskytu rysa zahrnoval lesy mírného pásu v celé Eurasii, ovšem systematický lov ze strany člověka a likvidace přirozeného prostředí vedly k jeho výraznému zmenšení a roztříštěnosti a samozřejmě k výraznému poklesu početnosti druhu. Jeho rozšíření (zejména po Evropě) je nesouvislé. Větší území s relativně silnými populacemi lze nalézt v Karpatech, na Balkáně a v Přední Asii (zejména Kavkaz). Ve zbytku západní a střední Evropy, kde byl rys až na pár lokálních přežívajících populací v 18. a 19. století vyhuben, existují pouze malé lokální populace, většinou nově vzniklé reintrodukcí nebo migrací.
Rys je nejpočetnější velkou šelmou přirozeně se vyskytující na území Česka a vlastně jedinou, která zde zakládá stálé populace. V Česku je rys od roku 1975 celoročně hájený, případné škody jím způsobené hradí stát. I přes tuto ochranu bohužel dochází v případě rysů k velmi častému pytláctví. V novém národním Červeném seznamu je zařazen mezi ohrožené druhy. V rámci celosvětového červeného seznamu je rys zařazen mezi málo dotčené druhy. Bernská konvence jej zařazuje mezi chráněné druhy živočichů, ve směrnici 92/43/EEC je zařazen mezi druhy vyžadující územní ochranu a přísnou ochranu. CITES je zařazuje mezi druhy, se kterými nelze obchodovat.
Safaripark pod Klíčem v současnosti chová čtyři jedince rysa ostrovida – samce a dvě samice, nově se můžeme pochlubit odchovaným mládětem. Výrazné rozšiřování chovu rysů ostrovidů u nás v Safariparku není plánováno, i když nevylučujeme, že nějaký jedinec tohoto druhu šelmy může v rámci dopárování ještě přibýt.
(zdroj informací pro článek:Wikipedia)