Africká expozice se může pochlubit vzácnými chovanci, kterými je trojice přímorožců šavlorohých – samec Takko a samice Nyota a Nzuri. Takko žil u nás tři roky osaměle a a novinkově se k němu v těchto dnech se konečně podařilo sehnat partnerky. Výhledově je k této trojici plánováno pořízení dalších dvou samic.
Přímorožec šavlorohý dříve obýval velkou část severní Afriky. Je vysoký přes metr, na délku měří až 2,4 m a váží kolem dvou set kilogramů. Většina srsti je zbarvena bíle, krk, prsa a část obličeje je zbarveny zrzavo-hnědě. Dlouhé zahnuté rohy, které mají obě pohlaví, jsou až přes metr dlouhé a samci je využívají při soubojích o samice.
Obývá vyprahlé stepi a pouště, kde spásá téměř všechnu vegetaci, která v těchto podmínkách roste. K životu v tvrdých podmínkách má několik adaptací, které mu dovolují přežít. Má výkonné ledviny, potí se, až pokud teplota přesáhne zhruba 40 °C, dokáže vydržet několik týdnů bez vody, kterou z velké části přijímá z potravy a velká kopyta mu napomáhají rozložit celou váhu zavalitého těla na měkkém písku.
Žije ve smíšených stádech. V období rozmnožování spolu samci agresivně bojují o samice, přičemž využívají rohy.
Samice se před porodem odpojí od stáda a o samotě porodí mládě, které po narození váží až 15 kg. Samice se následně vrací ke stádu a mládě odstavuje již ve věku 14 týdnů. V zajetí se může přímorožec šavlorohý dožít více než 15 let.
Dříve byl přímorožec šavlorohý hojně rozšířeným savcem v saharských oblastech, v současnosti je v přírodě díky lovu zřejmě vyhynulý, ačkoli existuje tvrzení, že malá populace ještě žije v Čadu a Nigeru. Záchranářská opatření byla odstartována v 60. letech 20. století. V současné době probíhají pokusy o znovuoživení populace ve volné přírodě.
(zdroj informací pro článek: Wikipedia)