V asijské expozici safariparku je chována skupinka velbloudů dvouhrbých. Doplňují tak kolekci zvířat Střední Asie. Vzhledem k tomu, že v současnosti vedení safariparku se soustředí na pořízení zajímavějších druhů zvířat, nebude v dohledné době počet těchto zvířat v safariparku rozšiřován.
Velbloud dvouhrbý, známý také jako drabař se vyskytuje se ve Střední Asii a to konkrétně v Číně a Mongolsku. Obývá nehostinné stepi a polopouště v nadmořské výšce 1500 až 2000 m n. m., kde teploty vystupují k 50 °C v létě a v zimě klesají na – 25 °C.
Jde o mohutné zvíře s dlouhýma nohama, delším krkem, měřící na délku 220 – 350 cm a na výšku v kohoutku 190 – 230 cm. Váží nejčastěji od 450 do 650 kg, ale někdy i více. Má poměrně malou hlavu s prodlouženými nozdrami, které přečnívají nad horní mohutný, krátce osrstěný a rozštěpený pysk. Rostliny trhá pomocí dlouhých spodních řezáků, které směřují dopředu a pohybují se proti bezzubé horní části. Jeho největší charakteristikou jsou dva hrby. Před vniknutím rozvířeného písku do očí ho chrání silné řasy a podobný účel mají i jeho štěrbinové, uzavíratelné a směrem nahoru posunuté nozdry, které také zabraňují většímu úniku vodních par z těla. Jeho další charakteristikou je jeho pohyb, jelikož zvedá jak při chůzi nebo běhu obě pravé nebo levé nohy najednou, což se projevuje kolébavou chůzí.
Dokáže přečkat dlouhé období bez vody, vlastnost souvisí se schopností vázat v organismu vodu. Vodu ale nezadržuje vodu v hrbech (jak se mylně uvádí), ale ve vystélce žaludku. Ledviny jsou schopné koncentrovat moč a snižovat tak ztrátu vody. Další vlhkost je absorbována z trusu. Kromě toho klesá velbloudům v noci tělesná teplota a během dne zvolna stoupá, takže se zvířata nemusejí potit, aby se ochladila. Velbloudí jídelníček tvoří doslova jakékoliv rostliny včetně trávy, listy stromů a keřů a drobných bylin i trnitými keři rostoucí v suchých oblastech. Také jako jediný savec dokáže pít slanou vodu.
Drabaři žijí ve stádech čítajících až třicet kusů a vedenými pokaždé jedním starým samcem. V období říje spolu samci často svádějí o samice urputné souboje, které málokdy končí smrtí. Po 370 až 440 dnech březosti rodí samice jediné mládě, které je aktivnější do 24 hodin, ale občas musí být i po několika dní matkou podpíráno. Saje asi rok a samice pohlavně dospívají za 3 – 4 roky, samci za 5 – 6 let.
Velbloud dvouhrbý byl sice zdomácněn, ale nerozšířil se hodně mimo svůj původní areál, jako je tomu u velblouda jednohrbého. Divoce žije jen malý počet velbloudů v poušti Gobi, a ani v jejich případě není vyloučeno křížení s domácími zvířaty.
Velbloud dvouhrbý je na tom co do počtu o něco lépe, než jeho příbuzný dromedár, který je ve volné přírodě prakticky vyhuben. Předpokládá se, že v poušti Gobi žije jen několik málo stovek divokých velbloudů dvouhrbých (odhad je 500 – 1000 kusů). Proto byl tento druh zařazen do seznamu zvířat ohrožených vyhubením.
(zdroj informací pro článek: Wikipedia)
