V asijské expozici nelze přehlédnout zajímavého krokodýla – tomistomu úzkohlavou. Samec Drakon u nás žije již od počátků původního Safari pod Klíčem, do kterého přišel již jako dospělý jedinec. Již delší dobu pro něho sháníme vhodnou partnerku, ale bohužel se zatím v tomto směru nedaří.
Tomistoma úzkohlavá, známá též jako gaviál sundský, krokodýl úzkohlavý a sundský gaviál je krokodýl z čeledi krokodýlovití a jediný žijící zástupce rodu tomistoma.
Tomistoma úzkohlavá se vyskytuje v Indonésii, Malajsii a v Thajsku. Vyskytuje se v nížinaté oblasti ostrova Borneo, například Národním parku Puting. Lze ji najít na východě Sumatry, místy rovněž na severu,Na Sumatře však populace poklesla následkem lovu. Zbytkové populace obývají Malajský poloostrov. Tomistoma úzkohlavá se může vyskytovat v řadě prostředí, obývá sladké vodní toky, avšak pro její život je nutná také suchá zem, na kterou klade vejce a vyhřívá se zde na slunci.
Tomistoma úzkohlavá měří kolem 5 m, hmotnost je odhadována na 93 až 210 kg. Samci jsou větší než samice. Trup je usměrněný, ocas dobře osvalený. Podobně jako gaviál indický má dlouhé čelisti, je v nich 76 až 84 zubů. Oči s nosními otvory leží na vrchu hlavy, zůstávají nad hladinou, když se krokodýl potopí. Zbarvení je u samců i samic včetně mláďat tmavé, na břiše krémové, ocas je posázen černými pruhy, tmavé skvrny se nacházejí rovněž na čelistech tohoto druhu.
O chování tomistomy úzkohlavé nebylo zjištěno dostatečné množství informací. Většinu času tráví ponořena pod vodou s vyčnívajícíma očima a nozdrami, avšak je schopna i ponoru až na dvě hodiny, čehož dosáhne zpomalením metabolismu. Vyhřívání na slunci u tohoto druhu není časté. Tomistomy se dorozumívají hmatem, čichem a zrakem, na rozdíl od ostatních druhů krokodýlů jsou naopak spíše tiché. Na velké části těla má tento druh smyslové orgány citlivé na tlak okolní vody, čímž vyhledává kořist. Jejich čelisti jsou vhodné na chytání ryb, ale na rozdíl od indického gaviála může tomistoma požírat i jiná zvířata, například savce jako makaky jávské či prasata divoká.
Rozmnožování není důkladně prozkoumáno, bylo zaznamenáno, že nastává dvakrát za rok v období dešťů, kdy samci obyčejně připlavou k samici a začnou kolem ní plavat. Páří se po dobu asi jednoho týdne. Samice následně naklade do hnízda z listí a rašeliníku o výšce 45 až 60 cm snůšku o průměrném počtu 30 vajec. Po 90−100 dnech se líhnou mláďata. Neexistují důkazy, že by se tomistomy o svá vejce staraly, což je vzácnost mezi krokodýly. Kvůli tomu patrně některá mláďata padnou za oběť predátorům. Pohlavní dospělosti je dosaženo ve dvaceti letech, což je na krokodýly mnoho. Ve volné přírodě se druh může dožít 60 až 80 let.
Tomistoma úzkohlavá je vedena Mezinárodním svazem ochrany přírody jako zranitelný druh s klesající populací o 2 500−9 999 kusech. Nebezpečí způsobuje ztráta přirozeného prostředí a též divoká prasata, která žerou vejce těchto krokodýlů, někdy jsou rovněž vysbírávána lidmi.
Od roku 1990 probíhají výzkumy a sčítání jedinců ve volné přírodě, které mimo to přinesly některé informace o ekologii druhu. Probíhá ochrana oblastí, kde se druh vyskytuje, například na východním Borneu, ochranářské akce probíhají dále v Národním parku Sentarum, v blízkosti jezera Siawan-Belida a dalších. Ochrana druhu je však stále omezena.
(zdroj informací pro článek: Wikipedia)