Safaripark pod Klíčem chová v asijské expozici rodinku gibonů lar, kterou se podařilo získat z Německa. Samec se jmenus Herkul, samice Venus a jejich synek Samson.
Gibon lar, též gibon běloruký je pravděpodobně nejznámějším druhem gibona. Jeho areál sahá od provincie Jün-nan na jihu Číny do Jihovýchodní Asie (Thajsko, Myanmar, Laos), vyskytuje se i na Sumatře do 2000 m n. m.Je vázaný na horní a střední stromové patro monzunového tropického deštného pralesa.Je vysoce specializovaný na život v korunách stromů. Má krátký nos, nízkou lebku a dopředu mířící oči, které umožňující prostorové vidění. Paže jsou delší než pánevní končetiny, prsty ruky jsou dlouhé a hákovité. Palec u nohy se může postavit do opozice vůči ostatním prstům. Giboni mají sedací hrboly, které jim umožňují spát ve větvích, ocas chybí. Srst je hustá a chrání gibona před deštěm, dlaně a plosky nohou jsou lysé. Existuje několik barevných variant, mohou být okrově zbarvení, béžoví, hnědočervení, tmavě hnědí i černí. Ruce, nohy a obruba obličeje jsou bílé. Dosahuje hmotnosti 4-7 kg a délky těla 45-60 cm.
Giboni jsou aktivní během dne. V korunách stromů přeskakují zavěšeni za dlouhé paže. Jedním skokem dokážou překonat vzdálenost až 10 m. V případě potřeby také přebíhají vzpřímeně po větvích a rovnováhu udržují rozpaženými pažemi. Žijí v malých rodinných skupinách. Jsou to jediní monogamní vyšší primáti s výjimkou člověka.
Svá teritoria si označují hlasitými zpěvy, které začíná samice hlasitým, dlouhým houkáním, na které následně odpovídá samec. Písně jsou zřejmě vrozené a kromě vyznačování teritoria slouží i k posílení svazku mezi partnery.
Giboni se živí ovocem, pojídají sladké a zcela zralé plody, krmí se i mladými listy a pupeny, květy a hmyzem. Hledáním potravy tráví většinu dne. Z korun stromů slézají jen výjimečně, pijí dešťovou vodu zachycenou v dutinách stromů zvláštním způsobem – do vody namáčejí hřbet ruky a kapky pak olizují ze srsti.
Rozmnožují se celoročně. Březost trvá asi 210 dní, pak se rodí jediné, lysé mládě. Je odstavenove 2 letech a zůstává s rodinou až do dosažení pohlavní dospělosti asi do 9 let věku. Dospívající gibon je poté vždy vyhnán rodičem stejného pohlaví. Gibon lar se může dožít 30 až 40 let.
V přírodě nemá gibon lar příliš nepřátel, je však ohrožen masivním odlesňováním a ztrátou přirozeného prostředí, stejně tak jako lovem kvůli masu a nelegálním odchytem mláďat pro obchod se zvířaty. Gibon lar je častým chovancem zoologických zahrad.
(zdroj informací pro článek: Wikipedia)
