V australské expozici v současné době chováme dva páry kasuárů přilbových. Těchto velkých a zvláštně vypadajicích ptáků si zde nejde nevšimnout. Jejich vzhled vždy spolehlivě přitahuje pozornost návštěvníků.
Kasuár přílbový či kasuár jižní je velký pták, který obývá tropické deštné lesy v severovýchodní Austrálii, východní Indonésii, na Nové Guineji a na ostrovech Aru a Seram. Patří také k mnoha ptákům, které popsal v 18. století zoolog Carl Linné ve své práci Systema Naturae. Je největší zástupce čeledi kasuárovitých a druhý nejtěžší pták na světě, jehož hmotnost se pohybuje u samice přes 55 kg u samce okolo 30 kg. Délka těla může dosáhnout až 1,5 m.
Kasuár je svým vzhledem zřejmě nejpodobnější svým předkům z celého řádu běžců. Je to nelétavý pták s tvrdým a tuhým peřím, které ho chrání v hustém porostu v pralesech. Nejnápadnějším znakem je jeho hnědá „přilbice“, podle které získal český název a již používá k rozrážení hustých porostů pralesů, ale také s její pomocí vydolovává potravu. Nápadná je jeho modrá tvář a krk, červený zátylek a dlouhé kožovité přívěsky, které jsou zbarveny červeně. Křídla jsou redukovaná do podoby ostrých ostruh, zakrněla během vývoje. Má krátké a dost silné nohy s ostrými drápy doslova jako dýky. Pokud je zahnán do úzkých a je ohrožen, vyskočí a drápy může způsobit vážná zranění i lidem, ojediněle i smrtelná. Samice je mohutnější a má větší a delší helmici. Kasuár je převážně býložravec, který při hledání potravy natáhne hlavu a přílbou si razí cestu hustým pralesem, kde hledá semena, spadlé plody stromů nebo bobule, příležitostně také larvy hmyzu či drobné savce.
Většinu roku žije samotářsky a s opačným pohlavím se setkává až v období rozmnožování a při kterém samci zaberou teritorium o rozloze 1–5 km čtverečních. Samec si ho důkladně hlídá a pokud by do něho vstoupil jiný nevítaný samec, ihned se pustí do velice agresivního boje. Samci postaví z listů a travin velké hnízdo umístěné na zemi. To mívá 5–10 cm na výšku a až 100 cm na šířku. Samice do něj po spáření snese 3–6 velkých vajec, které jsou nejprve hráškově zelená a spolu s časem začnou blednout. Samice se mohou za rok i třikrát spářit, o vejce se nestará, sedí na nich samec, a to cca 40 dní. Vylíhlá mláďata jsou pruhovaná, postupem času rezavá s malým náznakem přílbice. Mláďata dospívají ve věku 2,5–3,5 let, kdy získávají podobu dospělce a v přírodě se mohou dožít i 18, vzácněji 20 let, v zajetí podstatně více. Kasuáři jsou také zdatnými plavci.
Dříve býval kasuár poměrně běžným druhem, ale dnes tomu kvůli narůstajícímu lovu, dopravě, ale hlavně kvůli vysokému plenění jejich přirozeného biotopu zdaleka již není. Jejich počet ve volné přírodě se odhaduje na více jak 10 000 jedinců a v lidské péči se chová zhruba kolem 300 jedinců. V současné době se počet kasuárů v jednotlivých oblastech, kde žije, výrazně liší, ale všeobecně je v Červeném seznamu IUCN ohodnocen jako zranitelný druh.
(zdroj informací: Wikipedia)