Relativně velká skupina hrochů v našem Safariparku je pro návštěvníky nepřehlédnutelná. Bez tohoto zvířete by byla africká expozice zcela jistě neúplná. Hroši jsou u nás jedni z nejstarších obyvatel safariparku a byli vlastně po afrických slonech jako druzí před lety dovezeni do původního Safari pod Klíčem.
Hroch obojživelný je velký sudokopytník adaptovaný k životu ve vodním prostředí. Vyskytuje se v Africe na jih od Sahary. Je třetím nejtěžším suchozemským živočichem. Dospělý samec měří až 360 cm, v kohoutku má až 165 cm a váží přes 3 tuny, samice jsou menší. Tělo má válcovitý tvar, je dlouhé, zakulacené, s objemným břichem. Končetiny jsou silné a nízké, mezi čtyřmi prsty, ukončenými tupými kopýtky, jsou plovací blány. Kostra hrocha je těžká, bez vzduchových dutin, což zvyšuje měrnou hmotnost hrošího těla. To hrochům usnadňuje potápění a umožňuje jim i chůzi po dně, kde si hledají část potravy. Ocas je krátký a opatřený tuhým střapcem chlupů.
Hroší hlava má širokou, zakulacenou obličejovou část, mozkovna je krátká a plochá. Oči, uši, boltce i nozdry jsou umístěny vysoko na hlavě díky adaptaci pro život ve vodě. Nozdry a uši jsou opatřeny záklopkami a hroch je při ponoření zavírá. Řezáky ve spodní čelisti jsou kolíkovité a míří šikmo dopředu, špičáky jsou přeměněny v kly, u samců dosahují úctyhodných rozměrů. Slouží hlavně jako zbraň ve vzájemných soubojích. Špičáky i řezáky v horní čelisti jsou mnohem menší a kolíkovité. Zatímco špičáky a řezáky hrochům rostou po celý život, stoličky se postupně vyměňují, obdobně jako u slonů. Při trhání potravy slouží hrochům tuhé, kožovité pysky, zuby používají jen při dobývání kořenů vodních rostlin.
Hroší kůže je lysá a velmi tlustá (místy až 3 cm), přesto je velmi citlivá a v suchu snadno popraská. Je prostoupena potními a mazovými žlázami, které vylučují olejnatý sekret chránící hrocha na souši před slunečním zářením. Tyto výměšky mají růžovou barvu, což zavdalo příčinu pověrám, že hroši potí krev. Pod kůží se nachází asi pěticentimetrová vrstva tuku. Zbarvení hrocha je od břidlicově šedé, šedohnědé až po téměř černou barvu, na břiše a končetinách je kůže vždy světlejší, až do růžova.
Hroši se vyskytují v oblastech s dostatkem vody. Preferují stojaté nebo pomalu tekoucí vody, případně rozsáhlejší bažiny. Jsou to společenská zvířata žijící v různě velkých skupinách. Menší tlupy tvoří většinou jeden samec s několika samicemi a mláďaty, ve větších bývá samců několik. Mezi hrochy vládne přísná hierarchie. Nejsilnější samec obhajuje teritorium tlupy a páří se s většinou samic. Teritorium si hroší samci označují trusem, který na souši i ve vodě rozmetávají pomocí ocasu. Na řekách bývají teritoria obvykle menší než na stojatých vodách.
Hroši se rozmnožují po celý rok. S většinou samic se páří vůdčí samec, který však často umožňuje páření s některými samicemi i ostatním samcům. Páření probíhá vždy ve vodě. Hrošice je březí 230-240 dní a rodí většinou jedno mládě, výjimečně dvojčata. Mládě se rodí ve vodě a ihned po narození vyplouvá k hladině, aby se poprvé nadechlo. Plavat umí mládě dříve než chodit a pod vodou bývá také kojeno. Mládě saje asi 8 měsíců a matka jej chrání až do dalšího porodu, což bývá zpravidla dva roky.
Hroši výborně plavou, především pomocí zadních končetin. Díky své vysoké měrné hmotnosti dokáží i chodit po dně. Ponor na jedno nadechnutí trvá většinou 3-5 minut. Na souši je hroch schopen běžet rychlostí až 30 km/h, k běhu se však odhodlá jen v nouzi. Den tráví hroši ve vodě, případně se sluní na břehu, poblíž vody. Odpoledne jejich aktivita narůstá a po setmění vycházejí na pastvu. Hroch si získává část potravy ve vodě, pomocí zubů vyrývá ze dna oddenky a kořeny, např. lotosu. Spásá i plovoucí rostliny, jako je např. pistie, většinu potravy ale získává noční pastvou na souši. Hroch sežere denně 30-40 kg rostlinné potravy.
Hroch se může dožít až 55 let, v přírodě to však bývá méně, jen asi 40 let. Hodnoceno podle počtu zabití a zranění lidí jsou hroši nejnebezpečnější savci Afriky, usmrtí ročně mnohem více lidí než lvi, levharti, sloni či krokodýli.
(zdroj informací pro článek Wikipedia)