Vlk hřivnatý ( také pes hřivnatý), domorodci zvaný jako „Guarou“, je psovitá šelma obývající Jižní Ameriku, především území Brazílie, severní Argentiny, Paraguaye, jižní Bolívie a jihovýchodního Peru. Jeho domovem jsou křovinaté lesy a savany s bažinatým povrchem a bujnou vysokou vegetací.
Vlci hřívnatí dorůstají délky 95-107 cm, s ocasem dlouhým 35-49 cm. V kohoutku měří 70-90 cm, váží 20-25 kg. Svým vzhledem vlk hřivnatý připomíná spíše lišku s extrémně dlouhýma nohama a nápadnou hřívou přes ramena. Dlouhé nohy mu umožňují vidět přes vysokou trávu, zkosené drápy usnadňují pohyb v bažinatém prostředí. Je mimochodníkem. Je znám pro svůj silný zápach a někdy se mu pro to říká skunčí vlk.
Samec a samice obývají společné teritorium ale většinou se setkávají pouze v době páření. Páření probíhá na konci jara, 2-5 mláďat přichází na svět v průběhu srpna a září. Mláďata dospívají v jednom roce. Dožívají se asi 16 let. Vlci hřivnatí jsou monogamní, na celý život mají jednoho partnera.
Vlk hřívnatý je všežravec. Loví menší a střední savce jako jsou hlodavci (morčata, zajíci), dále pak ptáky a ryby. Přes 50 % jeho jídelníčku tvoří rostlinná strava – cukrová třtina, různé hlízy a ovoce (zvláště vlčí jablko – Solanum lycocarpum). Široké patro tlamy mu umožňuje drtit ovocné plody. Loví především za soumraku a v noci.
Dle IUNC jde o téměř ohrožený druh (Nearly Threatened), který může být v blízké budoucnosti ohrožen vyhynutím, ale stále ještě nesplňuje podmínky pro zařazení do stupně ohrožený.
V jihoamerické expozici momentálně mohou návštěvníci vidět samce Archibalda, kterého jsme získali z Německa. V současnosti je řešena otázka pořízení samice vlka hřivnatého.
(zdroj informací pro článek: zoo Liberec a Wikipedia)
