Skupinka pštrosů dvouprstých byla v Safari pod Klíčem neodmyslitelnou a atraktivní součástí kolekce africké fauny. Tak tomu je i v nově otevřeném safariparku, kam tato skupinka v kompletním složení přešla a kde ji mohou návštěvníci nadále potkávat.
Pštros dvouprstý je jediným žijícím představitelem čeledi pštrosovitých, který je zvláštní svým vzhledem, dlouhým krkem a nohama a schopností dosáhnout při běhu rychlosti 70 a někdy až 100 km/h. Je největším žijícím nelétavým ptákem světa a je chován po celém světě. Jeho původním domovem je Afrika jižně od Sahary, kde obývá savany, polopouště a pouště. Pštrosi jsou přizpůsobeni velkým výkyvům teplot. V mnohých lokalitách, kde žijí, může rozdíl mezi denní a noční teplotou činit až 40 °C. Pštros má proto husté a nadýchané peří, které působí jako izolační polštář.
Pštros váží až 150 kg, je vysoký až 170 – 270 cm, má velmi silné nohy (dokáže jimi přivodit i smrtelné zranění mnoha predátorům), snáší největší vejce z celé živočišné žíše (přibližně 1,5 kg). Přes den sedí na vejcích samice a přes noc samec. V hnízdě jsou snůšky několika samic. O vylíhnutá mláďata se stará především samec.
Pštrosi konzumují nejen listy rostlin, ale také jejich zrna, poupata, pupeny, květy, plody a také kořeny. Jako každý pták, který se živí rostlinnou potravou, i pštros si usnadňuje její rozmělnění v žaludku, který má tři laloky, pomocí polykání kamínků. Denně takto spolyká několik hrstí oblázků a písku. Protože pštros je všežravec, zpestřuje si rostlinnou stravu hmyzem (nejčastěji termity a sarančemi), nepohrdne však ani malými savci (hlodavci), plazy a ptáčaty. Pštros nevydrží dlouho bez vody, zvláště pro mladé jedince je voda nutnou podmínkou k přežití. Pokud nemůže vodu najít, musí se spokojit s tučnými a šťavnatými rostlinami a plody. Pokud je to však jenom trochu možné, vypije pštros denně velké množství vody. Pštrosi se mohou dožít věku až kolem 50 let.
(zdroj informací pro článek: Wikipedia, zoo Dvůr Králové, zoo Praha)
