Gaviál indický (dříve ganžský) je kriticky ohrožený krokodýl žijící v Indii, kde je považován za posvátné zvíře. Gaviálové původně žili v povodí Indusu, Gangy a řady dalších řek. Znečištění vody, lov, mizení vhodných biotopů a další faktory způsobili jejich ohrožení. Nejvíce gaviálů žije dnes v Indii v povodí Gangy – v řekách Girwa a Čambal, poslední zbytky se vyskytují v Nepálu (celkový počet se odhaduje na 200 kusů).
Gaviálové dorůstají až 7 metrů a váží až 180 kilogramů. Hlava je zakončena čelistmi, jejichž délka může být téměř jeden metr. Z nich vyrůstá přes sto ostrých zubů, které na čelistech vyrůstají vzájemně posunuté, takže při jejich zavření zapadají do sebe. Na vrcholu hlavy se nacházejí vystouplé oči vytočené do stran, které gaviálům umožňují pozorovat okolí zpod hladiny vody a přehlédnout široký úhel bez otáčení hlavou.
Samci mají na čenichu výrůstek zvaný ghara, který slouží k zesílení jejich jinak tichého zvukového projevu, potřebnému k dorozumívání a k odstrašování konkurenčních samců. Tato část čenichu se vyvine pouze dospělým jedincům, mladí gaviálové ji nemají.
Nohy gaviálů jsou spíše uzpůsobené pro plavání, proto jsou na souši neobratní. Dlouhý, ohebný a zploštělý ocas dosahuje až poloviny délky gaviála a díky jeho příčným pohybům umožńuje rychlé plavání vpřed i obratně zatáčet.
Biotopem gaviálů jsou členité řeky s velkým průtokem vody, strmými břehy, mělčinami, tůněmi a ostrůvky. Zde tráví dospělí gaviálové většinu času a loví; jejich potravu tvoří převážně ryby. Gaviál je harémové zvíře, skupiny tvoří jeden samec a několik samic.
V Safariparku chováme v současné době samce gaviála indického, k němuž by, jak věříme, měly přibýt časem vhodné partnerky potřebné pro založení chovné skupinky.
(zdroj informací pro článek: Wikipedia)
