Africká expozice je vedle jiných zvířat také domovem supů, a to konkrétně supů bělohlavých. V současnosti chováme tři jedince a není vyloučeno, že tato skupinka se časem ještě rozšíří.
Sup bělohlavý je velký druh dravce a mrchožrouta z čeledi jestřábovitých. Zatímco většina supů má krky holé, sup bělohlavý má krk porostlý jemným bílým peří. Může být vysoký 95-110 cm a jeho rozpětí křídel dosahuje délky 230-265 centimetrů.
Je rozšířený v Asii, Africe a Evropě. Mezi jeho oblíbená stanoviště patří hornaté oblasti, a na základě toho se může zatoulat třeba až do pohoří Alp. V malých hejnech pátrá na těchto dobře umístěných místech po zdechlinách. Nad spatřenou kořistí vydrží kroužit i několik hodin, než se odhodlá k přistání. Na to reagují například hyeny , pro něž je krouživý let supa bělohlavého znamením, že se v jeho blízkosti nachází mršina, o kterou mohou dravce připravit. Tento sup se živí pouze masem a vnitřnostmi, přičemž kostí si nevšímá; na ně se specializuje například sup mrchožravý nebo orlosup bradatý.
K hnízdění si vybírá skalnaté dutiny. Samice snáší zpravidla jedno vejce. Mláďata zůstávají v hnízdě asi do stáří čtyř měsíců a starají se o ně oba rodiče, kteří je přicházejí krmit. Když mláďata povyrostou, drží se v blízkosti rodičů a doprovázejí je v letu. Dochází-li ke krmení, nepozřou mláďata tvrdé maso a tak vyčkávají, než je z potravy rodiče odstraní. Dlouhé krky jim umožňují prostrčit hlavu i do těch nejmenších míst nebo otvorů v mršině. Díky žaludečním bakteriím bez problému pozřou i silně shnilé maso, prorostlé plísní.
(Zdroj informací pro článek: Wikipedia)