V pořadí druhým zástupcem opic v expozici středo a jihoamerické expozice je samec chápana středoamerického Robert, který k nám přicestoval před důstane v věma lety z Německa. Robert nezůstane sám, protože vedení safariparku usoudilo, že by mu slušela společnost dvou až tří příslušnic opačného pohlaví.
Chápan středoamerický obývá tropické deštné lesy a území mangrových bažin v Mexiku, Guatemale, Belize, Nikaragui, Hondurasu a Panamě.
Má dlouhé přední i zadní končetiny, štíhlé tělo, malou hlavu a silný dlouhý ocas. Na délku chápan dosahuje až 63 cm a váží až 9 kg. Má dlouhou, měkkou srst, černé ruce, hlavu a zadní končetiny a obličejovou masku z bledé kůže kolem očí a čenichu. Břišní strana těla a vnitřní strana končetin bývá obvykle světlejší. Ruce s dlouhými černými prsty bez palců mají funkci jakýchsi háků.
Je to velice čiperná a obratná opice, která při lezení v korunách stromů používá svůj dlouhý ocas jako „pátou končetinu“. Žije v menších skupinkáchobvykle tvořených méně jak 30 jedinci. Za potravou, kterou tvoří ovoce, květy, ořechy, semena, hmyz nebo vejce, se vydává brzy ráno, přes den většinou odpočívá. Pokud spatří nebezpečí, vydá štěkavý zvuk, po kterém všichni členové skupin doslova zmizí v korunách stromů.
Samice rodí po 226 až 232 denní březosti jediné mládě, které se několik prvních týdnů drží matčiny srsti a je zavěšeno na jejím břiše. Samci dosahují dospělosti ve věku pěti let, samice o rok dříve. V zajetí se může kolem 30 let, v přírodě se průměrná délka života výrazně liší.
Chápan středoamerický je hojně loven místními domorodci pro své maso. Ohrožuje jej i hromadná ztráta přirozeného biomu. V posledním dvacetiletí však jeho početnost výrazně stoupla a v Červeném seznamu IUCN byl v roce 1996 přeřazen z kategorie zranitelných druhů až do kategorie málo dotčených druhů.
Chápan středoamerický se hojně chová v zoologických zahradách a parcích po celém světě.
(zdroj informací pro článek: Wikipedia)